BRUNO, GIORDANO (1548-1600). Jiskrný představitel myšlení renesančního, lajdák, buřič a světoběžník, který dovedl umřít jako hrdina, duše nadšená a neklidná, alchymista, skvělý stylista a básník, filosof, který svými myšlenkami ovlivnil Galilea, Leibnize, Spinozu, Shaftesburyho, Lessinga a Schellinga; takový byl muž, o němž církev rozhodla, aby s ním bylo naloženo „milosrdně a bez prolití krve", to jest, aby byl usmažen zaživa.

Východiskem jeho názoru n a svět byl Kopernikův sluncestředný názor a učení Mikuláše z Kusy (v. t.) o bezhraničnosti a relativitě prostoru. Giordano Bruno je básník nedávných vědeckých objevů své doby, filosof astronomie; jeho vášnivé dílo je jedinečným příkladem proměny vědecké pravdy v pravdu filosofickou. Co pro vědce je předmětem vědění, pro Bruna bylo zdrojem nadšeného afektu a náboženského vytržení. Slunečná soustava, vykřikuje Bruno, není jediná. Podobných soustav je ve vesmíru bezpočtu. Hmotná podstata všech těch soustav je stejná, všude se uplatňují tytéž síly a zákony: a z toho nelze nevyvodit, že organický život není omezen na naši zemi a že se vyvíjí ve vesmíru i jinde. Jen se podívej na hvězdy: věz, že to jsou vesměs světy, z nichž každý je domovem živoucích tvorů, podobných našim, a dokonce je i převyšujících.

Dovedeme si představit, co se na tomto učení nelíbilo církvi; není-Ii země středem vesmíru, a jsou-li dokonce hvězdy zalidněny jako země, dogma o prvotním hříchu, z něhož vyvěrá všechna duchovní moc církve, padá. Padá též rozdíl mezi nebem a zemí; svět je nekonečný celek, jejž prostupuje nekonečná božská bytost. Duše světa, prasíla, pravá skutečnost je obsažena v každém tvoru, v každé věci. Každá část světa, i ta nejmenší, kterou Bruno v metafyzickém slova smyslu nazýval monádou a ve fyzikálním atomem, je totožná s vesmírem: jako v každé části těla je obsažena celá duše, a přece v každém atomu jinak působí, podobně v každé monádě jest obsažen Bůh celý, každá je zrcadlem celého světa, ale každá je odlišná od všech ostatních a každá má jiné postavení v poměru k celku. Země je monádou v poměru k slunci, slunce jest monáda v poměru k světovému celku, monádě monád, prapříčině všeho, účelně jednajícímu principu pohybu a formy, obývajícímu hmotu. Hmota není protiva formy. „Nekonečnost forem, v nichž se nám zjevuje," učí Bruno, „hmota nepřijímá odjinud a nevypůjčuje si je zvenčí, nýbrž vyvinuje je ze sebe samé a plodí je ze svého vlastního lůna ... Hmota neexistuje bez forem, naopak spíš je všechny obsahuje; a tím, že rozvinuje to, co skrývala, je ve skutečnosti přírodou samou a matkou všeho života." Tedy jednota formy a hmoty, těla a duše, makrokosmu a mikrokosmu, celku a části, nekonečna a monády; a tato jednota je zase Bůh sám. Kdo toto pochopí, kdo se povznese nad protivy a rozpory tohoto světa, bude uchvácen jeho harmonií a pozná, co je dobro, krása a pravda.

Jak známo Kopernikův názor byl heliocentrický, sluncestředný. Podle Brunova učení naproti tomu určení nějakého absolutního středu v univerzu není možné; proto každá hvězda je středem světa; Brunův názor tedy byl kosmocentrický. „My jsme v nebi a nebe je v nás." Ať jsme kde jsme, všude jsme stejně blízko pravému středu světa, Bohu, ba co víc, jsme s ním vnitřně totožni. „Hledáme Boha v neměnném, neúchylném přírodním zákonu, v úcty plném ladění mysli podle tohoto zákona se řídící; hledáme ho v sluneční záři, v kráse věcí, rodících se z lůna této naší matky země, a v opravdovém odlesku jeho osobnosti: v pohledu na nesčetné hvězdy, jež na nezměrném lemu těchto nebes svítí, žijí, cítí, myslí a chvalořečí jemu nejdobrotivějšímu, jedinému a nejvyššímu." Bruno je filosof nekonečna; teprve pojem nekonečna mu dovolil pochopit podstatu Boha. Nekonečnost univerza je prostorové vyjádření vnitřního, metafyzického nekonečna v tomto univerzu dlícího, tvůrčí, působící síly, Boha. – Spisy: O příčině, principu a jednom (Della causa, principio ed uno), O nekonečném vesmíru a světech (Dell 'infinito universo e mondi), O hrdinském nadšení (Degli eroicifurori), v němž líčí blažený stav člověka, který poznav božský svět pohrdl vším ostatním.


[BACK]